Odkud a kam vede cesta matky sedmi dětí, manželky a malířky Simonetty Šmídové z malé vesničky Hrádku u Sušice?
Narodila se 20.10.1962 v Brně, kde vyrůstala do svých šestnácti let. Zde se svými prvními „uměleckými" pokusy úspěšně zapojovala
do různých výtvarných soutěží, ale více než umělecká tvorba ji oslovovala a přitahovala oblast medicíny a lékařství, jehož
studiu se od dětství chtěla věnovat. Ještě ale během středoškolských studií poznává svého budoucího manžela a po maturitě na
gymnáziu v Praze jej následuje až k podhůří Šumavy. Po narození pátého dítěte dlouhodobě onemocní. Začíná se malováním a individuálním studiem
výtvarného umění zabývat intenzivně, kromě klasické olejomalby zkouší různé kombinované techniky a dostává první nabídku k vystavení svých děl
v pražské Galerii DWO.
Když vážně onemocní její manžel, se kterým má v té době už šest dětí, přestává být její tvorba pouhou zálibou a
stává se pro ni jakýmsi způsobem sdílení, kterým vyjadřuje nejen svůj vnitřní boj se strachem a úzkostí, ale ještě
více své poselství o klopotném hledání a nalézání světla, jež v oné nejasné temnotě vábí, dává naději a povzbuzuje…
Kdo si byť jen letmo prohlédne její obrazy, nemůže si nevšimnout kontrastů tmy a světla či motivů cest, jež pozorného
diváka zvou nejen k pozemskému putování za světlem, ale často jej vedou až někam za obzor, k tušenému cíli cesty,
neboť snad právě někde tam je ukryt zdroj, ze kterého Simonetta čerpá sílu pro všední i mimořádné těžkosti, zdroj,
který se podle jejích obrazů nabízí všem pokorným hledačům smysluplné cesty.
V životě Simonetty má nezastupitelné místo nejen její, ale lidská rodina vůbec, takže žádný z jejích obrazů,
třebaže zdánlivě opuštěný, bez figurálních prvků není bez vztahu člověka k člověku.
Stopu lidské přítomnosti v nich prostě nelze přehlédnout, stejně jako touhu po vzájemné soudržnosti,
touhu být spolu, být spolu až za zmíněný obzor, až k cíli cesty. Vstoupíme-li do této atmosféry a vydáme-li se na cestu Simonetty Šmídové,
můžeme ji nejen aspoň kousek doprovázet, ale spolu s ní také třeba hledat a nalézat odpověď na úvodní otázku...
Vybráno z úvodních projevů PhDr.Aleny Poláčkové v Kamenicí nad Lipou, r. 1999 a
Ing. Václava Volence v Kulturním centru Novodvorská v Praze 4.
|